DECH
Není větší nesvobody, když se člověk nemůže nadechnout a naopak není větší svobody, když může dýchat volně!
Na úvod: Zhluboka se pomalu nadechujte do celých plic a počítejte při tom do 5. Pak dech zadržte, než napočítáte do 2 a pomalu vydechujte, než napočítáte do 7. V hlubokém výdechu také zadržte dech, než napočítáte do 2. Cvičení opakujte alespoň 5x.
Důležitost dechu
Člověk se každý den nadechne nespočekrát. Dýcháme i tehdy, pokud si na dech vůbec nevzpomene.
Dech řídí a ovládá důmyslný řídicí systém. Automatický dech řídí centrum v prodloužené míše, které je napojeno na nervy ovládající dýchací svaly. Musí zde panovat souhra mezi nádechem a výdechem. Na to, aby se nádech a výdech střídaly, nás příroda vybavila i dvěma druhy nervových buněk, které se vzájemně zapínají a vypínají.
- Dýchací centrum je také ovlivňováno bloudivým nervem, který reaguje na signály receptorů z plic a dýchacích cest a řídí tak hloubku nádechu.
- Dechový rytmus reaguje na chemické složení krve a vnitřního prostředí a upravuje dechovou frekvenci podle tělesné zátěže, koncentrace oxidu uhličitého, obsahu stresových a dalších hormonů.
- Dech můžeme regulovat i vědomě. Pokud se rozhodneme dech zadržet (a mozková kůra vyšle patřičný impuls), žádný automatismus nám v tom nezabrání (samozřejmě jen do chvíle, než se začneme dusit).
Je to jediný autonomní orgánový systém, který má dvě paralelní cesty regulace.
Vědomá kontrola
Vědomé kontroly dechu můžeme výborně využít pro samouzdravující procesy v našem těle a pro uvolnění napětí těla i duše.
- Vědomé pomalé hluboké dýchání zpomaluje srdeční frekvenci. Prakticky toho lze výborně využít v situacích, kdy máme z něčeho strach, jsme ve stresu a rozbuší se nám srdce. Už tento fakt sám o sobě není úplně příjemný a může nás ještě více stresovat. Pomalým dýcháním lze srdeční tep upravit. Navíc díky soustředění se na dech odvedeme myšlenky od záležitostí, které nás stresují.
- Vědomé pomalé dýchání zklidňuje aktivitu mozkové kůry. Dle měření EEG bylo zaznamenáno prokazatelně více takzvaných alfa vln, které svědčí pro stav uklidnění a relaxace. Upravuje se tak i emoční rozpoložení a to, čemu se v poslední době i v českých textech říká "well - being" neboli pocit životní pohody.
Prakticky
Není nutné přesné provedení nějaké konkrétní dechové techniky. Stačí se na pár minut denně vědomě věnovat dýchání. Např.
- Pozorovat svůj automatický dech.
- Zkusit jej prohloubit, nadechovat do břicha.
- Velmi úlevné je prodlužovat výdech - s výdechem odchází i psychické napětí.
- Výdech lze zintenzivnit i tím, že si jakoby "odfoukneme" - čím hlasitější zvuk to vydá, tím lépe.
- Zkoušejte vést dech do míst na těle, kde cítíte nějaké zatuhnutí.
- Představujte si, jak dýcháte do páteře, která se uvolňuje a prodlužuje směrem nahoru.
- Prožívejte, jak hluboké dýchání do břicha stimuluje břišní orgány k lepší funkci.
- Dopřejte si uvolnění.
Zjistil jsem při cvičení, že DECH a hlavně práce s dechem je pro řadu z vás náročnější - než vlastní pohybové aktivity.
- Bez rozvíjení dechu bude naše cvičení prázdné a nevyužijeme jeho potenciál. Nejdůležitější je dýchat přirozeně. Na začátku cvičení je potřeba se zklidnit, co nejvíce uvolnit a nechat dech plynout přirozeně.
- Při cvičeních Čchi-kungu bychom se měli soustředit na to, aby dech směřoval plně do břicha a při nádechu a výdechu se nám nezvedal hrudní koš.
- Místo, kam je potřeba zaměřit naši pozornost a kam vedeme dech, se nazývá dantian [tan-tchien]
- Nachází se zhruba tři prsty pod pupíkem.
- Sami si můžeme jednoduše zkontrolovat, zda opravdu dýcháme do břicha, pokud si přiložíme ruce na břicho či jednu ruku na břicho a druhou na hrudník.
Při cvičeních Čchi-kungu věnujeme význačnou pozornost pocitům, které navazují na dýchání, držení těla a na práci s představou. Všechny tři tyto části čchi-kungu působí na čchi, a ovlivňují, podporují a kontrolují se navzájem.
- pohyb je vyvážený
- je v harmonii s dechem
- je doprovázen myslí
Dech je nástroj, který má každý z nás bez ohledu -
- na pohlaví, věk, rasu, sociální status, finanční hojnosti a další.
Z pohledu biologie je dýchání jediný pochod v těle, který je řízen vědomě ovladatelnou a zároveň také neovladatelnou větví našeho nervového systému. Díky tomuto spojení dokáže ovládat neovladatelné. Dech ovlivňuje spoustu mechanismu v našem biosystému včetně mozku a nálad.